Mezinárodní projekt ISS (International Space Station)


bude největší stavbou jakou kdy lidé ve vesmíru vybudovali. Na projektu se podílejí vědečtí pracovníci ze šestnácti zemí celého světa - Belgie, Brazílie, Kanady, Dánska, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Nizozemí, Norska, Ruska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Velké Británie a Spojených států. Konečná částka rozpočtu je dnes odhadována na 35 až 37 miliard USD, které jsou hrazeny z rozpočtů těchto zemí.
Po svém dokončení bude mít ISS rozměry 108,5 m x 88,4 m a hmotnost 453 600 kg (současný nákladní Boeing 747-400 má 396 890 kg) bude tedy asi 4 krát větší než ruský Mir.

ISS se skladá z několika modulů, ale v dnes jsou na oběžné dráze teprve:
ZARYA (východ slunce)

Datum startu: 20.listopadu 1998
Nosič: ruská raketa Proton
Součásti:
solární panely, Zarya (FGB) samostatný aktivní modul, korekční pohon, palivová nádrž, připojení k servisnímu modulu.


NODE 1 - UNITY

Datum startu: 4.prosince 1998
Nosič: americký raketoplán Endeavour: STS-88
Součásti:
uzel Unity, uskladňovací schránka (Stowage Rack), dva tlakové spojovací adaptéry (Pressurized Mating Adapters) připojené k Unity. Na PMA-1 je možné připojit americké i ruské součásti. Na PMA-2 je možné připojit raketoplán. Šest kotvících míst (portů) na Unity nabízí připojení k Z1, americkému laboratornímu modulu, vzduchovému uzávěru, kopuli, uzlu 3, MPLM nebo kontrolnímu modulu.


SPACEHAB - Logistická stanice

Datum startu: 27.května 1999
Nosič: americký raketoplán Discovery: STS-96
Součásti:
SPACEHAB - Logistický let, vnitřní logistický a zásobovací náklad pro vybavení stanice, ruský nákladový jeřáb

Údržbový let:
Datum startu: 19.května 2000
Nosič: americký raketoplán Atlantis: STS-101
Součásti: Příprava stanice na připojení servisního modulu Zvezda, instalace 4 nových baterií, 10 nových požárních detektorů a 4 nových větráků pro modul Zarya (funkční nákladový blok - Functional Cargo Block). Instalace poslední části jeřábu Strela na tlakový spojovací adaptér (Pressurized Mating Adapter), nahrazení původní antény komunikačního systému novou, instalace madel na uzlu 1 (modul Unity).


ZVEDZA - servisní modul

Datum startu: 12.července 2000
Datum připojení: 26.července 2000
Nosič: ruská raketa Proton
Součásti:
servisní modul Zvezda poskytuje první obytné prostory a systémy pro podporu života, primární dokovací port pro zásobovací lodě typu Progress, poskytuje polohový pohonný systém


ITS - přípoj sol. panelů

Datum startu: 11.října 2000
Nosič: americký raketoplán Discovery: STS-92
Součásti:
integrovaná kýlní struktura (Integrated Truss Structure - ITS) Z1, tlakový spojovací adaptér 3 (Pressurized Mating Adapter - PMA), poskytuje dokovací port pro raketoplán při instalaci solárních panelů a výzkumné laboratoře, komunikační systém Ku-band, kontrolní gyroskopy (Control Moment Gyros - CMGs), poskytují bezpohonový polohový systém
Solární panely:
Datum startu: 30.listopadu 2000
Nosič: americký raketoplán Endeavour: STS-97
Součásti:
integrovaná kýlní struktura (Integrated Truss Structure) P6; fotovoltaický modul (Photovoltaic Module); Chladiče (Radiators)


DESTINY - laboratorní modul

Datum startu: 18.ledna 2001 - odloženo start 7.února 2001
Nosič: americký raketoplán Atlantis: STS-98
Součásti:
laboratorní modul Destiny




RAFAELO - logistický modul

Datum startu: 19.dubna 2001
Nosič: americký raketoplán Endeavour: STS-100
Součásti:
víceúčelový logistický modul Raffaello (Multipurpose Logistics Module - MPLM), anténa s velmi vysokým kmitočtem (Ultra High Frequency - UHF) umožňuje komunikaci americkým výpravám ve volném prostoru. Dálkově ovládaný manipulační systém (Space Station Remote Manipulator System - SSRMS).


Této podoby dosáhla Alfa 20.dubna 2001 po 9 misích následovat bude dalších 31 misí než stanice dosáhne výsledné podoby v roce 2005.