Kalendář

Jak vlastně kalendář vznikl? Proč je takový nepovedený? Kdy vznikl? To je pár otázek na které bych rád v této práci odpověděl. Tedy začněme.



Název

Název kalendář vznikl již ve starém Římě a souvisí s Měsícem. Kalendae totiž novoluní bylo jedním z hlavních v Římě uznávaných nebeských úkazů. Druhá část slova kalendář je clare tedy prohlásit. Dostáváme tedy slovo kalendář - tzv. určovatel novoluní.
Dnes ale známe více druhů kalendářů než tento jediný. Stejně tak jako v jiných částech světa vznikali i jiné kalendáře. Jsou to lunární - sledující pohyby Měsíce. Solární - sledující pohyby slunce a nejsložitější lunisolární - spojení obou.

Historie dnešního kalendáře

Pokud bychom chtěli vysledovat, kdy začal vznikat náš dnes používaný kalendář musíme se podívat opět do Říma. Římský kalendář se mnohokráte měnil. První o kterém máme zmínky je lunární kalendář o 304 dnech a 10 měsících (od toho mají ještě některé národy jako poslední měsíc December). Názvy těchto měsíců vznikly jako jména římských bohů a nebo jako jejich pořadové číslo. Ale jak se brzy ukázalo tento kalendář se nějak neuplatnil dlouhodobě - rok totiž trval déle než jeden rok kalendáře. A proto vznikla reforma. Římský král Numa Pompilius přidal tomuto kalendáři další 2 měsíce, čímž se zvýšil počet dnů v roce na 355 - tomuto kalendáři dnes říkáme lunární a liší se od solárního o 11 dní. Nedostatky v tomto kalendáři se řešili jednou za čas vkládáním třináctého měsíce.
Těchto nepravidelností se však v Římě zneužívalo například v politice. Kdy senátoři vložili do svého roku měsíc třináctý, aby mohli déle vládnout. Do dalo za vznik další reformě Ceasarově. Juliánský kalendář vznikl v roce 46 př.n.l. a byl vypracován na základě návrhu astronoma Sosigena. Ten převzal Egyptský kalendář, který měl 365,25 dne - byl tedy solární. A sestavil ho s 12 měsíci o 30 a 31 dnech. Je zajímavé, že nevyužil řeckého kalendáře, který byl přesnější a počítal již se 365,243 dne. O několik let později se ještě přejmenovali 6. a 7. měsíc na Julius a Augustus podle významných osobností tehdejšího světa. V souvislosti s tímto byly ještě měsíce přečíslovány, aby se Augustus necítil dotčen, že má pouze 30 dnů - z tohoto nám dnes plynou nepravidelnosti v počtu dní našeho kalendáře. Římané také neznali týdny, ale dělili měsíc na tři obdbí - Idus, Nonae a Kalendae, což přetrvávalo z předchozího lunárního kalendáře - tedy úplněk, první čtvť a první den po novu.
Tento kalendář se udržel několik století, přestože při jeho další reformě se již od původního roku odlišoval o 10 dní. Drobné změny probíhali také kolem roku 487, kdy se počátek kalendářen přesunul do roku narození Krista (dnes se předpokládá chyba o 4 roky - Kristus se totiž narodil 4 př.n.l.). Reforma na gregoriánský kalendář však byla z historického hlediska velmi zajímavá. Již v roce 1414 byl církví předhozen problém s kalendářem - Velikonoce se měly slavit jindy. Proto byl ke schválení předložen kalendář Pierra d'Aillyho na kostnický koncil. Zde se však pozornost církve obracela spíše k upálení mistra Jana Husa a proto tato reforma musela čekat dalších 168 let na své provedení, kdy se kalendář předbíhal již o 10 dní. Tuto reformu se podařilo prosadit po celém katolickém světě během několika let, kdy docházelo ke spoustě kuriózních událosí například s dopisy. Postupné přijímání proběhlo nejprve ve Francii, v Portugalsku, Španělsku a Itálii (1582), ve Švýcarsku (1583), v Polsku a Nizozemí (1586) a nakonec v Uhrách (1587). U nás proběhlo přijetí nejprve na Moravě (začátkem 1584) a posléze v Čechách (v červenvi 1584). Ovšem nekatolické země si na přijetí tohoto kalendáře počkali více než 200 let. Úplně poslední přijali tento kalendář Řekové a to až v roce 1923.

Kalendář 21.století

Jak si každý z nás může všimnout, i náš dnešní kalendář není zrovna ideální. Měsíce nemají stejný počet dní, čtvrtletí nejsou čtvrtletí. Počet pracovních dní se liší v každém měsíci a v neposlední řadě každý rok začíná jiným dnem v týdnu. Snad i proto se dnes čeká na "lepší kalendář". Již na několika konferencích byla snaha o prosazení jiného kalendáře, ale zatím žádný nebyl přijat. Dnes to vypadá že si ještě nějaký ten pátek na nový kalendář počkáme.
Odkud čerpat?
V lidské historii vzniklo několik druhů kalendářů nezávisle na sobě kdy a kde se používali?
Egyptský hvězdný kalendář jak název napovídá se používal na březích Nilu. Dnes patří k jedním z nejstarších, které známe. Ve starověku, byla pro Egypťany nejdůležitější událost roku rozvodnění Nilu a proto i kalendář byl určen k přesnému určení tohot data. Rok měl 365 dní, 12 měsíců po 30 dnech a zbylých 5 dní byly svátky. Přestože tento kalendář nevyhovoval udržel se po celou historii Egypta. Po 1460 letech opět ukazoval původní datum přestože již uběhlo 1461 let. Rok se tehdy dělil na 3 fáze po 4 měsících - záplavy, setbu a sklizeň.
Přesuneme-li se o pár set kilometrů dál, mezi řeky Eufrat a Tigris narazíme na Babylonskou říši. I zde se pouříval kalendář. Až do vlády Chamurapiho, který sjednotil kalendáře se však v každém z městských států používal jiný. Sjednocený kalendář byl kalendář města Uru, měl 12 měsíců po 30 a 29 dnech a čas od času se jeden měsíc přidal. Počátek tohoto kalendáře byl položen do 747 př.n.l. Podle tohoto kalendáře se nám dochoval týden, můžeme jen hádat proč sedmidenní - pro sluneční kalendář tohoto typu je naprosto nelogický.
V Číně narazíme také na odlišný kalendář. Tento byl přísně lunární a vždy po 3 letech se vkládal jeden měsíc navíc. Náš kalendář zde byl zaveden v roce 1873.
Mezi nejpřesnějších kalendářů patří kalendář používaný u Mayů. Počítali ve dvacítkové soustavě a používali kalendáře dva, jeden s 360 dny pro zvláštní účely a druhý 365 dny pro praktické účely. Měl 18 měsíců po dvaceti dnech s doplňkovými 5 nešťastnými dny. Dny se číslovaly od 0 (kterou také vynalezli) do 19. Mimo to se používaly i týdny o dvaceti dnech ovšem s jiným začátkem než měsíce. Mayové používali také větší jednotky než roky, byl to katun (7200 dní), baktun (144 200 dnů) a puktin (2 880 000 dní - neplést s pektinem). Mayové již znali délku jednoho roku s přesností na 365,2530 ne což je o 2 desetitisíciny méně než je naše dnešní délka.
Jejich sousedé se ale také nenechali zahanbit. Ze starých zápisků Kolumbovy výpravy můžeme zjistit, že Aztékové používali kalendář lunární. Již tehdy věděli, že za 4400 dní je právě 149 lunací. Což dává hodnotu 29,53020. Naše současná astronomie se u této hodnoty liší o pouhých 9 stotisícin což je neuvěřitelný výsledek.

Budoucnost

Dnes se zdá, že problém našeho kalendáře ještě není tak aktuální a tak se nechme překvapit co budoucnost přinese.